Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
"Be/have", "have/be" as equivalents of Czech "být/mít"; and "být/mít", "mít/být" as equivalents of English "be/have" in parallel texts: a comparison of the semantic and information structure of divergents counterparts.
Procházková, Ilona ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá překladové protějšky anglických sloves be a have a českých sloves být a mít. Zaměřuje se na případy, kdy tato slovesa mají v překladu odlišný protějšek, tedy v překladech z angličtiny do češtiny be odpovídá mít a have odpovídá být, a naopak v překladech z češtiny do angličtiny se být překládá jako have a mít jako be. Cílem této práce je zjistit do jaké míry se v překladech užívají odlišné protějšky daných sloves, zda má cílový jazyk dostupné alternativy obsahující sloveso shodné s originálem a čím je motivována volba odlišného slovesného protějšku. Dále se zkoumají změny v syntaktické a sémantické struktuře, které jsou spojené s užitím odlišného slovesného protějšku, a jejich vliv na funkční větnou perspektivu. K výzkumu byl použit paralelní korpus Intercorp, z něhož bylo excerpováno celkem 164 příkladů s odlišnými slovesnými protějšky. Výzkum byl rozdělen na čtyři hlavní části dle zdrojového jazyka a výchozího slovesa. Ve všech čtyřech sledovaných směrech byla zjištěná odlišná frekvence užívání rozdílných slovesných protějšků, přičemž nejčastější byl případ změny mít v be. Užívání odlišných slovesných protějšků bylo nejčastěji zdůvodněno mezerou ve vyjadřovacích prostředcích cílového jazyka, dále pak sémantickými a stylistickými faktory a v menší míře i vlivem funkční...
Functional Sentence Perspective Articulation in Czech and Japanese
Černáčková, Júlia ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Júlia Černáčková, Vyjadrenie aktuálneho členenia vety v češtine a v japončine Abstrakt (slovensky): Cieľom tejto práce je skúmanie rozdielov medzi vyjadrením aktuálneho členenia vety vo vybraných českých a japonských textoch. Skúmané sú nasledujúce oblasti: lineárna modifikácia, sémantický a kontextový faktor a využitie tematizátorov a rematizátorov. Na základe štyroch textov (dvoch originálnych textov a ich prekladov) sú definované základné rozdiely vo vyjadrení aktuálneho členenia vety v češtine a v japončine. Prvá, teoretická časť práce predstavuje základné pojmy teórie aktuálneho členenia vety a ich aplikáciu v japonskom jazyku. Ako teoretický základ bola v tejto práci využitá najmä publikácia Functional Sentence Perspective in Written and Spoken Communication Jana Firbasa, no použité sú aj iné práce súvisiace s danou problematikou. V druhej, praktickej časti práce sú porovnávané výsledky týkajúce sa vyjadrenia aktuálneho členenia vety v češtine a v japončine získané z rozoberaných textov. Analyzované sú odlišnosti v tematickej, tranzicionálnej a rematickej vrstve textov a v každej z týchto vrstiev sú nájdené hlavné rozdiely medzi jazykmi. Zatiaľ čo na úrovni tranzície je najväčším rozdielom pozícia jednotky tvoriacej tranzíciu (ktorá je v japončine kvôli syntaktickým pravidlám obmedzenejšia), hlavnou...
Syntactic and FSP aspects of the existential construction in Norwegian
Dubec, Pavel
Předložená rigorózní práce si klade za cíl zkoumat norskou existenciální konstrukci (presenteringskonstruksjonen) z hlediska syntaxe, statické sémantiky, dynamické sémantiky a aktuálního členění větného. Práce nejprve obecně nastiňuje Firbasovu teorii aktuálního členění a jednotlivé koncepty demonstruje na norských příkladech. Poté shrnuje ta pojetí, která se pro zkoumání existenciální konstrukce zdají nejrelevantnější. Analýza je založena na vzorku čítajícím 1000 příkladů (500 z krásné literatury a 500 z odborné literatury) a zaměřuje se především na nocionální podmět, sloveso a případné adverbiální určení. Syntaktická analýza zahrnuje pozici a strukturu nocionálního podmětu a adverbiálních určení. Vedle toho se pozornost klade také na lexikální sémantiku řídícího členu a statickou sémantiku adverbiálních určení. Aktuálněčlenská analýza si všímá toho, které aktuálněčlenské funkce mohou jednotlivé větné členy zastávat a jak se kombinují do jednotlivých aktuálněčlenských vzorců. Dále pak zkoumá vztah statické a dynamické sémantiky. Cílem těchto analýz je zjistit, za jakých okolností realizuje existenciální konstrukce presentační nebo kvalifikační škálu a v jakých funkcích se tyto realizace vyskytují. Rigorózní práce zkoumá aplikaci teorie aktuálního členění na skutečný norský text, a její výsledky...
"Be/have", "have/be" as equivalents of Czech "být/mít"; and "být/mít", "mít/být" as equivalents of English "be/have" in parallel texts: a comparison of the semantic and information structure of divergents counterparts.
Procházková, Ilona ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá překladové protějšky anglických sloves be a have a českých sloves být a mít. Zaměřuje se na případy, kdy tato slovesa mají v překladu odlišný protějšek, tedy v překladech z angličtiny do češtiny be odpovídá mít a have odpovídá být, a naopak v překladech z češtiny do angličtiny se být překládá jako have a mít jako be. Cílem této práce je zjistit do jaké míry se v překladech užívají odlišné protějšky daných sloves, zda má cílový jazyk dostupné alternativy obsahující sloveso shodné s originálem a čím je motivována volba odlišného slovesného protějšku. Dále se zkoumají změny v syntaktické a sémantické struktuře, které jsou spojené s užitím odlišného slovesného protějšku, a jejich vliv na funkční větnou perspektivu. K výzkumu byl použit paralelní korpus Intercorp, z něhož bylo excerpováno celkem 164 příkladů s odlišnými slovesnými protějšky. Výzkum byl rozdělen na čtyři hlavní části dle zdrojového jazyka a výchozího slovesa. Ve všech čtyřech sledovaných směrech byla zjištěná odlišná frekvence užívání rozdílných slovesných protějšků, přičemž nejčastější byl případ změny mít v be. Užívání odlišných slovesných protějšků bylo nejčastěji zdůvodněno mezerou ve vyjadřovacích prostředcích cílového jazyka, dále pak sémantickými a stylistickými faktory a v menší míře i vlivem funkční...
Syntactic and FSP aspects of the existential construction in Norwegian
Dubec, Pavel ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dušková, Libuše (oponent) ; Mørck, Endre (oponent)
Předložená dizertační práce si klade za cíl zkoumat norskou existenciální konstrukci (presenteringskonstruksjonen) z hlediska syntaxe, statické sémantiky, dynamické sémantiky a aktuálního členění větného. Práce nejprve obecně nastiňuje Firbasovu teorii aktuálního členění a jednotlivé koncepty demonstruje na norských příkladech. Poté shrnuje ta pojetí, která se pro zkoumání existenciální konstrukce zdají nejrelevantnější. Analýza je založena na vzorku čítajícím 1000 příkladů (500 z krásné literatury a 500 z odborné literatury) a zaměřuje se především na nocionální podmět, sloveso a případné adverbiální určení. Syntaktická analýza zahrnuje pozici a strukturu nocionálního podmětu a adverbiálních určení. Vedle toho se pozornost klade také na lexikální sémantiku řídícího členu a statickou sémantiku adverbiálních určení. Aktuálněčlenská analýza si všímá toho, které aktuálněčlenské funkce mohou jednotlivé větné členy zastávat a jak se kombinují do jednotlivých aktuálněčlenských vzorců. Dále pak zkoumá vztah statické a dynamické sémantiky. Cílem těchto analýz je zjistit, za jakých okolností realizuje existenciální konstrukce presentační nebo kvalifikační škálu a v jakých funkcích se tyto realizace vyskytují. Dizertační práce zkoumá aplikaci teorie aktuálního členění na skutečný norský text, a její výsledky...
Syntactic and FSP aspects of the existential construction in Norwegian
Dubec, Pavel
Předložená rigorózní práce si klade za cíl zkoumat norskou existenciální konstrukci (presenteringskonstruksjonen) z hlediska syntaxe, statické sémantiky, dynamické sémantiky a aktuálního členění větného. Práce nejprve obecně nastiňuje Firbasovu teorii aktuálního členění a jednotlivé koncepty demonstruje na norských příkladech. Poté shrnuje ta pojetí, která se pro zkoumání existenciální konstrukce zdají nejrelevantnější. Analýza je založena na vzorku čítajícím 1000 příkladů (500 z krásné literatury a 500 z odborné literatury) a zaměřuje se především na nocionální podmět, sloveso a případné adverbiální určení. Syntaktická analýza zahrnuje pozici a strukturu nocionálního podmětu a adverbiálních určení. Vedle toho se pozornost klade také na lexikální sémantiku řídícího členu a statickou sémantiku adverbiálních určení. Aktuálněčlenská analýza si všímá toho, které aktuálněčlenské funkce mohou jednotlivé větné členy zastávat a jak se kombinují do jednotlivých aktuálněčlenských vzorců. Dále pak zkoumá vztah statické a dynamické sémantiky. Cílem těchto analýz je zjistit, za jakých okolností realizuje existenciální konstrukce presentační nebo kvalifikační škálu a v jakých funkcích se tyto realizace vyskytují. Rigorózní práce zkoumá aplikaci teorie aktuálního členění na skutečný norský text, a její výsledky...
Functional Sentence Perspective Articulation in Czech and Japanese
Černáčková, Júlia ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Júlia Černáčková, Vyjadrenie aktuálneho členenia vety v češtine a v japončine Abstrakt (slovensky): Cieľom tejto práce je skúmanie rozdielov medzi vyjadrením aktuálneho členenia vety vo vybraných českých a japonských textoch. Skúmané sú nasledujúce oblasti: lineárna modifikácia, sémantický a kontextový faktor a využitie tematizátorov a rematizátorov. Na základe štyroch textov (dvoch originálnych textov a ich prekladov) sú definované základné rozdiely vo vyjadrení aktuálneho členenia vety v češtine a v japončine. Prvá, teoretická časť práce predstavuje základné pojmy teórie aktuálneho členenia vety a ich aplikáciu v japonskom jazyku. Ako teoretický základ bola v tejto práci využitá najmä publikácia Functional Sentence Perspective in Written and Spoken Communication Jana Firbasa, no použité sú aj iné práce súvisiace s danou problematikou. V druhej, praktickej časti práce sú porovnávané výsledky týkajúce sa vyjadrenia aktuálneho členenia vety v češtine a v japončine získané z rozoberaných textov. Analyzované sú odlišnosti v tematickej, tranzicionálnej a rematickej vrstve textov a v každej z týchto vrstiev sú nájdené hlavné rozdiely medzi jazykmi. Zatiaľ čo na úrovni tranzície je najväčším rozdielom pozícia jednotky tvoriacej tranzíciu (ktorá je v japončine kvôli syntaktickým pravidlám obmedzenejšia), hlavnou...
Aktuální členění věty v psaných médiích
Pirnerová, Helena ; Hajičová, Eva (vedoucí práce) ; Rysová, Kateřina (oponent)
Hlavním tématem této práce je analýza prvních vět novinových článků, a to z hlediska jejich aktuálního členění, které je v češtině vyjádřeno především slovosledem. Ten se v závislosti se stoupající výpovědní dynamičností slov ve větě, může měnit z objektivního, kdy nová informace následuje za informací známou, na subjektivní, kdy je toto pořadí opačné. Věta: Skupina ČEZ loni vykázala rekordní zisk 52 miliard korun, tak v tomto obráceném slovosledu zní: Rekordní zisk 52 miliard korun vykázala loni skupina ČEZ. V předložené práci tyto změny popisujeme, určujeme množiny případů, kde se modifikace objevuje, a snažíme se ukázat, jaká jsou pravidla pro toto užití. Věta v případě subjektivního slovosledu začíná například předmětem, příslovečným určením času, místa či podmínky. Ne vždy však tyto členy na počátku znamenají subjektivní slovosled. Důležitou roli mají v celkové analýze titulky, které výsledky značně ovlivňují. V této souvislosti se zabýváme zejména větami typu uvedení na scénu, které ve vztahu k titulku hodnotíme jako věty s dvouvrcholovou strukturou, tedy s rozštěpeným rématem na počátku a na konci. Tento závěr je pak podstatou celé analýzy.
Iniciální pozice rématu v angličtině.
STÁHALÍK, Martin
Tato diplomová práce se zabývá iniciální pozicí informačního centra v současné angličtině. Jedná se o struktury, které nejsou v souladu s principem tzv. end-focus. Cílem práce je zjistit, které větné členy a za jakých okolností nejčastěji fungují jako iniciální réma. Na začátku teoretické části jsou popsány funkce slovosledu a podrobně charakterizována funkční větná perspektiva a teorie výpovědní dynamičnosti. Dále se práce podrobně zabývá rématem a faktory ovlivňujícím AČV a případy, kdy se réma nachází v iniciální pozici. Praktická část se věnuje analýze výskytu iniciálního rématu v různých žánrech literatury a také jeho výskytu v ústní komunikaci. Četnost výskytu iniciálního rématu, včetně jeho druhů, je shrnuta v závěru práce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.